Jdi na obsah Jdi na menu

Rhodéský ridgeback

 Rhodéský ridgeback

je plemeno psa původem z Afriky kde v minulosti obstarával hlídání hospodářství před a lvy jinými divokými zvířaty. Dříve byl také používán jako pes lovecký, lovil ve skupinkách po 3–4 psech antilopy, gazely a podobnou zvěř, kterou je schopen strhnout. Rhodéský ridgeback je velmi spolehlivý, věrný, přesto temperamentní pes. Nesnáší drill, ale jeho výchova musí být důsledná. Druhým plemenem vyznačujícím se pásem „protichůdné“ srsti je thajský modrý ridgeback, podoba vzhledová se však netýká povahy ani původu.

53c28042f64490af216f141f5437d482.jpg

 

Původ a historie plemene

Rhodéský ridgeback pochází z Jihoafrické republiky. Již v 17. století byl popsán v oblasti jižní Rhodesie (dnešní Zimbabwe) pes, kterému rostl na hřbetě pruh srsti obráceně (ridgeback přeloženo z angličtiny znamená doslova "hřbet zpětně". Hlavním úkolem rhodéských ridgebacků bylo držet v úzkých predátory, obzvláště lvy. Pověra, že ridgebackové lvy lovili a zabíjeli, není pravdivá . Tento pes ale také zastával roli rodinného společníka. Později byl křížen s evropskými plemeny. Jeho vlastnosti se křížením upevňovaly a zachoval se i ridge pruh. Lovec zvířat Cornelius van Rooyen byl okouzlen jeho loveckými schopnostmi a tak jej křížil s vlastními psy ze své smečky. Tito psi byli výbornými stopaři a byli schopni zadržet lva dokud nepřišel lovec, proto se jim začalo říkat „lví pes“. Roku 1922 na setkání šlechtitelů v Bulawayo byl uznán a zapsán plemenný standard Rhodéského ridgebacka, za což se nejvíce zasloužil Francis R. Barnes, zakladatel Parent Club v Rhodesii . Do Česka se dostali první rhodéští ridgebackové kolem roku 1987.

 

Povaha

Povaha tohoto velkého psa je velmi přátelská. Potřebuje mít stálý kontakt s člověkem, ale je nutné jej pevně a důsledně vychovávat, ne však tvrdě . K cizím lidem je nedůvěřivý. Ke své rodině se chová otevřeně a je jí velmi věrný. Je tolerantní k dětem, pokud ho nijak neškádlí. Toto plemeno bylo původně vyšlechtěno k lovu, ale dnes se již k žádnému lovu nevyužívá. Najdeme jej především jako rodinného společníka anebo výborného hlídače. Rhodeský ridgeback štěká pouze v případě, že se skutečně něco děje. Pokud se již jako štěně seznámí s kočkami nebo jinými domácími zvířaty, nemá s nimi později problémy. Někteří jedinci se chovají dominantně vůči jiným zástupcům stejného pohlaví. Ridgeback má dobrý lovecký instinkt.

Popis

Tento pes dorůstá výšky 61 až 69 cm a dosahuje váhy 32 až 39 kg. Charakteristickým znakem ridgebacka je pruh srsti rostoucí obráceně, který je široký přibližně 5 cm. Tento pruh se nazývá ridž. Ridž začíná mezi lopatkami a končí na bedrech. Rhodéský ridgeback má dlouhou, plochou lebku a kulaté hnědé až světle hnědé oči s černými okraji víček. Uši jsou středně velké, vysoko nasazené a přiléhající k hlavě. Tělo ridgebacka je silné, dobře svalnaté s hlubokým hrudníkem. Pevný a masivní hřbet, záď se má mírně svažovat, záda mají být rovná. Ocas je u kořene silný a ke špičce se zužuje. Končetiny má silné, dobře osvalené. Tlapy jsou středně velké s dobře klenutými prsty. Srst je krátká, hustá, hladká a lesklá. Jeho zbarvení je světlé až červeně písčité. Maska, jako černé zbarvení uší a pysků na tlamě, je přípustná. Černá barva jinde na hlavě nebo na těle je nežádoucí.

U rhodéských ridgebacků se často setkáváme s výrazem standardní a nestandardní. Standardní znamená, že je typickým představitelem své rasy a má předpoklady stát se chovným psem či fenou. Nestandardní jedinec je zcela zdravý, ale exteriérově se odlišuje od standardu (nejčastěji se jedná o zálomek na ocásku, mnoho černé nebo bílé barvy, nebo má odlišnosti v ridgi – bez ridge, nesouměrný ridge, méně či více korunek na ridgi) a není určen pro chov.